Historie
TJ Sokol Zlín
Česká obec sokolská
- Název „SOKOL“ a oslovení „sokolové“ pro členy jednoty se užívá od roku 1870
- Ústřední heslo:„TUŽME SE“
- Oslovení „bratře“ a „sestro“ odstraňuje v jednotě kastovnictví a členové si tykají Oficiální sokolský pozdrav: „NAZDAR“
- KROJ je symbolem vlastenectví a budí pozornost při slavnostech a veřejných vystoupeních
- SOKOLOVNA je místní sídlo Sokola a slouží všem aktivitám – cvičení, sportu, kultuře
- SOKOLSKÉ ŠIBŘINKY – mimo cvičení a výlety Sokol také pořádal společenské zábavy. Na návrh Jindřicha Vágnera se začaly pořádat maškarní bály, pro něž byl zvolen název „šibřinky“ ( od slova „šibřit“ – „cvrlikat“)
- SLET -je společensko – sportovní přehlídka sokolské výchovy, je vrcholem všesokolské činnosti. Pořádá se jednou za 6 let. Obsahem sletů jsou především hromadná vystoupení jako tradiční sokolská specialita.
- 29. listopadu 1869 byl založen TĚLOCVIČNÝ SPOLEK PANÍ A DÍVEK PRAŽSKÝCH. Do té doby ženy nesměly cvičit v sokolských jednotách.
- VZDĚLAVATELSKÁ, KULTURNÍ A SPOLEČENSKÁ ČINNOST SOKOLA – doplňuje základní myšlenku – a to je duševní rozvoj člověka – provozováním divadelních a loutkových souborů, pěveckých a hudebních těles, pořádáním sokolských výletů a pochodů, podporuje projevy k vlastenectví. Podle podmínek
i zřizuje knihovny.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI Z DĚJIN TĚLOCVIČNÉ JEDNOTY SOKOL ZLÍN 1898 – 1989
- 1897 – jaro – zahájení tělocvičné činnosti několikaka nadšenými mladíky pro cvičení
ve Zlíně jako odbor jednoty Sokola Malenovice - ZAKLÁDAJÍCÍ ČLENOVÉ TJ SOKOL ZLÍN– František Malota, Ludvík Zapletal, Leopold Batik, Jiří Koníček, Antonín Červinka, Jan Malota, Jiří Svoboda, Antonín Richter, Antonín Hrbáček, Dr, František Vrba, Josef Sousedík, učitelé František Štěpánek a Hugo Rada, bratři Tomáš a Antonín Baťové, Antonín Kopecký, Arnošt Čistína
- 1898 – 28.srpna – schválení stanov Tělocvičné jednoty Sokol Zlín
- Sokolové cvičili na zapůjčených pozemcích a ve školní tělocvičně. Školní rada zapůjčila Sokolu své nářadí a cvičební zázemí
- 1903 – 7.června – založen ženský odbor24. března – ustavující sjezd „OBCE“ – 40 žup z Čech a následně
se v roce 1892 připojilo 5 žup z Moravy.
V roce 1904 se spojily české a moravsko – slezké župy v jednotnou Českou obec sokolskou. - 1911 – zakoupení louky a pole pro stavbu sokolovny od rolníka Leopolda Kovaříka
- 1919 -školní rada dala výpověď Sokolu ze školní tělocvičny. Firma Baťa postavila sokolům dřevěný sál na místě dnešního náměstí Míru
- 1920 – 1.srpna – na slavnostním shromáždění byl položen základní kámen sokolovny
- 1921 – 15. -18. prosince -SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ SOKOLOVNY
VZKAZ ZLÍNSKÝCH SOKOLŮ PRO NÁSLEDOVNÍKY A NOSITELE SOKOLSKÉ MYŠLENKY U PŘÍLEŽITOSTI KLADENÍ ZÁKLADNÍHO KAMENE ZLÍNSKÉ SOKOLOVNY
- Drazí bratři, spanilé sestry voláme vás k nové práci! postavíme nový chrám, kolem něho stinný sad. Zde opěvujme životodárné sluníčko, dýchejme osvěžující prameny vzduchu, závoďme v ušlechtilé snaze po zdokonalení zdraví tělesného a zjemnění ducha.
- Sešli jsme se u tohoto balvanu, jenž tvořiti bude základ naší sokolovny. Záhy zvednou se stěny nad ním a sklene se krov, jenž pod ochranou přijme všechny syny a dcery našeho starodávného města. A mrtvý kámen bude živým svědkem Vám, kteří po nás přijdete, jak vaši předkové pracovali pro šťastnou budoucnost Vaši.
- Přijmi základní kameni do vínku přání zakladatelů této sokolovny, abys nesl zdravé základy výchovy synů a dcer zlínských. Nechť vzrostou z nich věrné dítky československého národa a stateční obráncové jeho!
Čteno 1. srpna 1920 přítomným zástupcům a text byl vložen do základního kamene sokolovny.
- 1923 – 1927 – osamostatnění poboček Želechovice, Kostelec – Štípa, Bohuslavice
- 1928 – 19. srpen – získal zlatou medaili na OH v Amsterodamu bratr Ladislav Vácha za cvičení na bradlech
- 1931 – osamostatnění pobočky v Mladcové
- 1932 – 12.července – tragická smrt zakládajícího člena br. Tomáše Bati
- 1933 – zahájení cvičení žen na Letné, založena pobočka v Loukách
- 1938 – založeny pobočky v Lípě a Tečovicích
- 1939 – 15. března – po obsazení Československa téhož dne vstupují Hitlerovi vojáci do zlínské sokolovny a mění ji na kasárna.
Veřejná cvičení jsou zakázána, sportovní činnost je omezená jen nazávodění a hry.
- 1941 – 15.březen – poslední veřejné vystoupení nářaďového tělocviku
13. dubna – zastavena činnost sokolských jednot
12. října – rozpuštěna Česká obec sokolská
Zlínská sokolovna je na rozkaz německých úřadů zavřená, zapečetěná,
z budovy je odstraněn název SOKOL. Veškeré památky jsou úředně zapečetěny.
Popraveni
MIROSLAV ČAPÁK
VIKTOR KŘEN
PAVEL PRCHLÍK
V koncentračním táboře zemřeli
KAREL GRIM
ANEŽKA GRIMOVÁ
HILDA TAUSOVÁ – MILLEROVÁ
ANTONÍN PACHL
FRANTIŠEK POHL
IGNÁC SKŘIVÁNEK
Dr. MILOSLAV SOUŠEK
FERDINAND ZDRÁHAL
Ing. EMIL ŽENATÝ
Zemřeli následkem věznění v koncentračních táborech
VOJTĚCH MAJC
JOSEF STRANGFELD
LADISLAV VÁCHA
Při osvobození města Zlín
JAN PONEC
- 1945 – 29.květen – je ustaven Místní národní tělocvičný výbor, aby vykonal přípravy
pro sjednocení tělesné výchovy-
9.června- zahájeno v osvobozené vlasti pravidelné cvičení
10. června – slavnostní cvičení žactva za účasti 600 cvičenců. Ve Zlíně se
začíná cvičit na sokolovně, ve školách na Letné, Dílech a na Zálešné.
1.července sokolstvo zlínského kraje uctilo památku bratra Ladislava Váchy
poutí k jeho hrobu v Loukách nad Dřevnicí - 1946 – založeny pobočky v Jaroslavicíh, Kudlově, Hvozdné, v Šarovech
2.května je odhalena pamětní deska v sále sokolovny popraveným
a umučeným bratřím a sestrám ze zlínské jednoty.
6. května je ustaven odbor táboření a získána osada a tábor v Léskové
u Velkých Karlovic - 1947 – osamostatnění poboček Hvozdné a Šarovy
- 1948 – v únoru je ustaven akční výbor. Bylo vyloučeno 26 členů pro otevřený
nesouhlas s únorovými událostmi.
„Vítězný únor“ znamenal ukončení SOKOLA v Československu. - 1968 – „Pražské jaro 1968“ znamenalo obnovení činnosti SOKOLA ve Zlíně
(Gottwaldově) pouze formou přípravného výboru
21. srpen – opětovné ukončení činnosti - 1989 – 17.listopad – den nadějí a impulz k znovu vzkříšení Sokola, který byl 40 let komunisty potlačen.
Oddílů
Ocenění
Trenérů
Členů